a tak mám zase jeden dárek

10. března 2009 v 17:54 | myself |  novinky z mého života

tak to jest můj dárek pro mojí sestru k ↓ 18ctinám. srala sem se s tim asi hodinu ... nejdřív sem udělala první, ten se mi rozlámal na tři kusy. tak sem začala s dalším, tentokrát více či méně vyspělím :D a než sem našla ty správný barevný korálky, sem se na to vysrala a k tý oranžový šipce už sem dala jinou barvu ... mluvim o tom, jak sou ty dva zobáčky, tak všude je takovej jako průhlednej - spojující korálek s celou šipkou, on by tam jinak nedržel ... ale u tý orabžový je tmavá žlutá a celekm splívá s celou šipkou ...

a celej obrázek představuje narážku na DDR ... takže jenom doufám že z pohledu jejích vrstevníků dostanu komentář stylu "hej, tak to je humel :D" (ale to bych řekla já :D nwm jak by to řekli oni, na to je zas tak dobře neznám) nebo něco takovýho. a celý je to jako přívěšek, třeba na klíče ale viděla jsem to i jako přívěšek na krk (z čehož vznikl můj originál :D) ... nebo i na něco jinýho žhe ... to už nechám na ní. a upřímně sem zvědavá jak dlouho to vydrží pohromadě. protože bych se s váma klidně vsadila, že se mi to povede rozlomit aspoň na dvě části ještě než jí to vůbec dám :D

todle bude kurva dlouhej článek (jako že ne, protože sem to teď určitě zakřikla a zapomenu polovinu věcí, o kterejch sem chtěla psát)

takže, zároveň sem na sestru hluboce uražena. nejen že mě včera vykopla od compu s tim, že si jenom něco dá vypalovat a u toho si klidně můžu dělat svoje. no tak sem jí teda pustila. a vona mrcha už mě sem nepustila, porád tu něco dělala a já se sem pak vůbec nedostala. protože když teda hodlala odejít, přišel otec a zabavil mi comp s tim, že potřebuje pracovat .... pfffffffffff ... to je vrchol drzosti. a ačkoli sem včera jeden článek napsala, přijde mi to, jako bych tu od soboty nebyla. a to sem v sobotu taky nic nezveřejnila. asi je to tim, že sem včera nikomu nenapsala ani neodpovídala žádnym komentářkem ... a na ty já sem expert. zrovna dneska sem přemejšlela nad tim, jak vždycky píšu sáho dlouhý komentáře, který se buď ani nevážou k článku nebo sou o ničem :D teda vy ze mě musíte bejt na prášky :D

já sem dostala z fyziky 2 ... chápete to??? já teda vůbec. jediný dvě známky který sem vždycky z fytiky dostala, byly buď 3 nebo 1 ... teda pokud nepočítám tu na vysvědčení ... ta byla 3 / opraveno na 2 :D
ale z písemky sem nikdy nedostala 2 :D to je pokrok (ačkoli sem to mohla napsat na 1, kdybych tam já vůl napsala jednu větu. chtěla sem jí tam napsat ale říkala sem si, ne nepiš to tam, akorát to budeš mít blbě :D no a vonoby to bylo dobře ... kurnik)

jej. včera než sem odešla na flétnu tak krásně sněžilo. všichni si mysleli že padaj kroupy, ale to proto, že se na to nikdo nebyl podívat. jenže já to miluju. byly to takový kulatý větší vločky. jako polistirén ale o trochu větší. a já vyběhla ven, rozpřáhla ruce jak ježíš na kříži a točila se dokola :D byla sem fakt šťastná. bylo to tak luxusní, že bych si to zopakovala. začala sem se těšit na cestu do školy. ačkoli to byl sníh, vůbec sem od toho nebyla mokrá ... no jo. jenže co se nestalo??? zákon schválnosti. než sem se vykopala z baráku z toho byla jedna hnusná, velká, neprohlídnutelná vánice. hnusný, velký bílý vločky se sypaly jak kdyby byl konec světa. takže se nakonec z krásnýho počasí stala zase ta hnusná noční můra :( na flétnu sem přišla uplně promočená ... chjo

jo a anetě už asi přeskočilo. o mě se vždycky vědělo, že sem takovej ten sebevražednej jedinec. viz. klidně přejdu silnici když je auto 5 metrů ode mě ... to přece stihne ubrzdit a navíc na tom nic neni. dělá to snad každej ne ... je to uplně normální ne??? no každopádně prostě od nás ze třídy sem taková jediná. ale aneta už si na to taky zvykla. díky mě už sme obě přecházely silnici, zatim co vojčí zůstala stát. aneta to vždycky odůvodňovala stylem ... "ježiš vojčí, s míšou se nemusíš bát" :D heh to sou sakra silný slova. no ale teď jakmile přecházíme silnici, jako by se bála. viz to jak přecházela silnici, když uviděla že to auto zatáčí našim směrem a jak si druhej den nasadila kapucu a bežela se slovy "ne, já nechci!" ... dneska smě šly po druhý straně a vedle stály tři auta. ale to první zatáčelo do levy a my šli rovně. tak sem se rozešla a aneta se rozhlídla a když uviděla ty auta, tak zrychlila se slovy" jé. auta" ... no to bych nebyla já kdybych z toho zase neudělala vtípek roku :D

polovina věcí pod perpexem je dost nedůležitá :D ale nevadí, nemuseli ste to číst žejo. nikdo vás nenutil ;)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 100% Cocotte 100% Cocotte | Web | 11. března 2009 v 16:11 | Reagovat

Vyříď tvé ségře, a tvému otcovi, ať dají pokoj :D A dárek humel :D

2 Ophelia Ophelia | Web | 11. března 2009 v 17:18 | Reagovat

Pěkný :D

3 100% Cocotte 100% Cocotte | Web | 11. března 2009 v 17:46 | Reagovat

Já bych k psychologovi chodila ráda..jen nvm jak to mamě říct..

4 Ančov!čk@ :) Ančov!čk@ :) | Web | 11. března 2009 v 18:27 | Reagovat

1.kolo SONDesign, anketa tam bude během 5-ti minutek! :) Prosím sháněj si hlasy!!!

5 Carol Liimatainen ^^ Carol Liimatainen ^^ | Web | 18. května 2009 v 13:28 | Reagovat

Tuhle písničku miluju, ostatně jako všechny od MCR ♥ :) Nikdy nezapomenu, jak jí hrály na koncertě. <333

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.